Jedna stará anamnéza uvedená léta páně 1921 v časopise Nová kultura.
Určitě pobaví :-)

Následky onanie u mužského pohlaví můžeme shrnout v tomto obraze :

Jedním ze stálých příznaků onanie bývá hubnutí a slabost tělesná, což tím více bije do očí, že onanista mívá nenasytný hlad. Obyčejně však přisuzují to rodiče rychlému vzrůstu. Seslabený onanista nerad opouští ráno lůžko a přes den jest stále unaven a mrzut. Při stoupání do vrchu a do schodů trápí jej těžký dech a bušení srdce. Držení těla bývá chabé, mnohdy přímo stařecké, nohy v kolenou bývají podkleslé, často dostavují se závratě a mdloby.
Zotavení a pružnost tělesná i duševní dostavují se však kupodivu brzo, jakmile onanista zanechá své neřesti.

Barva obličeje bývá bledá, žlutavá, někdy olověně šedá, rty bezbarvé, oko mdlé, bez lesku. Pod očima modravé rýhy, víčka oční zduřelá, svalstvo měkké jako kaše, tep bývá slabý, mnohdy sotva hmatný. Onanista i při malé námaze nebo při duševních rozpacích snadno se potí, v obličeji a na rukou, také nohy často se potí a zapáchají a bývají stále studené. V těžších případech bývají nohy zduřelé a oteklé. Časté bývá také u onanistů nervosní červenání při rozpacích. Srdce onanistů bývá zhusta rozšířené, aniž by zde lékař mohl najíti nějakou jinou příčinu tohoto rozšíření. Stává se to patrně následkem častého zvýšení tlaku krevního pohlavním drážděním.

Avšak i zažívání trpí samoprzněním. Po delším provádění onanie mizí chuť k jídlu a dostavují se různé potíže zažívací. Po jídle pociťují mnozí bolesti v žaludku, jiní zase bolesti v životě, ano i opětovné vrhnutí, u jiných opět dochází k průjmům, tvoření plynů ve střevách, k tvrdošíjné zácpě, zlaté žíle (haemorhoidům) a pod.

Většina onanistů není schopna, když dospějou, plození, ježto nejsou schopni soulože a jejich semeno jest oslabeno. Proto plodí potomstvo degenerované, nervově vyčerpané, k onanii náchylné, křivonohé, zakrslé, s vyhaslým okem, jež předčasně umírá, nebo bídně životem se vleče, neboť jaký otec, takové děti.

Doslovný přepis článku z časopisu Nová kultura z roku 1921.